Článek byl převzat z webových stránek www.vecerni-praha.cz.
Solární energie se stává pilířem moderní energetiky a její využití se rozšiřuje napříč různými sektory. Zásadní roli hrají fotovoltaické elektrárny (FVE) rozdělené podle jejich výkonu do dvou hlavních kategorií – systémy do 50 kW a nad 50 kW. Tyto kategorie mají odlišné výhody a využití, které reflektují potřeby domácností, podniků i velkých průmyslových areálů.
Fotovoltaické elektrárny s výkonem do 50 kW jsou ideální volbou pro rodinné domy, bytové domy a menší komerční objekty. Tyto systémy obvykle pokrývají běžnou roční spotřebu elektřiny domácnosti nebo malého podniku a jejich instalace a provoz spadají pod méně přísné regulační požadavky. Díky dostupnosti dotací, jako je program Nová zelená úsporám, se výrazně zkracuje doba návratnosti investice.
Systémy s výkonem přes 50 kW jsou určeny především pro větší komerční objekty, výrobní závody nebo solární farmy. Mohou generovat dostatek elektřiny nejen pro vlastní spotřebu, ale také pro dodávky do distribuční sítě.
„U segmentu bytových domů a firemního sektoru, které výkon do 50kWp využívají, je stále značný rozdíl. Jak v možných programech pro podporu obnovitelných zdrojů, ve výši možné dotace, tak hlavně v důrazu na jednotlivé součásti fotovoltaického celku jako je například AKUMULACE (bateriové uložiště)“, vysvětluje Jakub Vandas, technický ředitel společnosti Energy4Home. „U firemního sektoru je spíše kladen důraz na individuální potřeby firmy jako denní provoz, směnný provoz, možné večerní špičky, víkendová spotřeba atd. se zaměřením a maximálním vytěžením dat od konkrétní firmy a přizpůsobením se bez-akumulačních ON-GRID denních řešení až po hybridní kombinace s akumulací v závislosti na provozu firmy. Zatímco u bytového sektoru by měla být snaha rozšířit virtuální komunitní sdílení a celkové využití fotovoltaického systému“, dodává Jakub Vandas.
Všeobecně lze říci, že čím lépe zvolená a správně dimenzovaná FVE pro konkrétní spotřebu firmy, tím rychlejší návratnost v řádu několika let i při vyšších vstupních investicích. Energetické spotřeby v tomto segmentu jsou ve většině případů značné, proto nelze tuto dobu srovnávat s rezidenčním sektorem, kde je doba návratnosti závislá na více aspektech.
Je třeba správně pracovat s daty a informacemi. Každý program má své podmínky a hlavně maximální možnosti dodávání přetoků do sítě. Zatímco v rámci komunitního sdílení jsou tyto podmínky prakticky bezpředmětné, tak u firemního sektoru naopak značně hlídané, proto myšlenka uměle navyšovat výkon FVE, který vlastník není schopen zpracovat, se může značně prodražit díky pokutám od distribuce.
„U bytových domů se v praxi stále setkáváme s opomíjeným a málo využívaným řešením pro virtuální komunitní sdílení elektrické energie jednotlivých majitelů bytů přes EDC (Elektroenergetické datové centrum) s minimálně 50% návratností investic formou dotace z programu NZÚ – bytové domy s možností pokrytím společných prostor. Neustálým fenoménem je vytěžení bytového domu fotovoltaikou pouze do společných prostor, kde díky nízké spotřebě se tvoří malé „rezidenční“ fotovoltaické elektrárny, které v globálním měřítku statisícových výdajů na elektrickou energii v rámci celého bytového domu neřeší zcela nic…. „ říká Jakub Vandas.
Je třeba si říci, proč se velikost FVE se pohybuje do 50kWp v obou sektorech a proč se převážně nevyužívá větších fotovoltaických kapacit. Odpověď je velmi jednoduchá: je to z důvodu legislativy a vytvoření FVE bez nutnosti stavebního povolení a nutnosti povolení (licence) ze strany ERÚ.
„Licenci od ERÚ potřebuje každý podnikatel, který za účelem prodeje elektrické energie podniká prodejem třetí fyzické či právnické osobě i do 50kWp. Nově do 100kWp (99kWp) nebude potřebovat licenci, ten který využívá elektrickou energii pro svojí potřebu nebo ji aktivně sdílí prostřednictvím komunitního sdílení (definice v LEX OZE III). Bohužel legislativa v České republice potřebuje svůj čas na zapracování, proto změny jsme se dočkali až v letošním roce, kde tato hodnota byla z 50kWp zvýšena na 99kWp. Tím realizační fotovoltaické firmy dostanou jedinečnou příležitost vytěžit z odvětví bytových domů, ale i firemního sektoru naprosté maximum“ doplňuje Jakub Vandas, technický ředitel společnosti Energy4Home.
Bateriové úložiště
Návratnost celkové investice u bytových domů je paradoxně velmi nízká (nižší než v rezidenčním sektoru) a to i v případě miliónových investic se kterými je třeba počítat, pokud chceme navrhnout systém, který má skutečně řešit energetickou soběstačnost a snížit náklady celku na požadované minimum. Vzhledem k důrazu na nejméně dvojnásobnou hodnotu akumulace oproti zvolenému výkonu fotovoltaického systému (příklad : 30kWp FVE, 60kWp – akumulace) je vstupní investice vyšší, ale mnohem rychleji rozpustitelná v celkovém čase životnosti FVE.
Na akumulaci je kladen důraz z toho důvodu, aby efektivita celého systému kromě maximální denní výroby z fotovoltaických panelů byla využita ve večerních špičkách po návratu majitelů bytových jednotek z pracovního koloběhu. Tím je paradoxně docílena rychlejší návratnost a efektivita než u zdánlivě „levněji“ pořízeného systému bez akumulace nebo s velmi nízkými hodnotami akumulace, který v celkových propočtech návratnosti vyjde časově o mnoho hůře.
EAN kódy pro identifikaci míst spotřeby/prodeje elektřiny
V energetice, zejména v distribučních a přenosových soustavách, se EAN kódy využívají k identifikaci odběrných nebo výrobních míst:
Vlastník, který nemá přidělený výrobní a spotřební EAN od svého distributora z minulosti (a to i ostrovní systémy – bezpřetokové) by měl neprodleně kontaktovat firmu, která mu fotovoltaiku realizovala. Ta je povinna za spolupráce s distributorem toto napravit a druhý EAN přidělit. V letošním roce jsou oba EAN kódy všemi distribucemi (EG.D, PRE, ČEZ) automaticky přidělovány, takže není třeba na distribuci žádat zvlášť za realizační firmu jako tomu bylo v minulosti.
